Chci šetřit

Chci větrat úsporně

Dům má řízené větrání s rekuperací. Vydýchaný vzduch odchází potrubím a cestou předá své teplo čerstvému vzduchu, který jde dovnitř. Otevřené okno tuto cestu obejde a teplo odejde rovnou ven.

Co tím získáte

  • 80–90 %

    tepla umí dobré větrání vrátit zpět do bytu

    Běžná hodnota u moderních větracích jednotek.

  • 3–5 minut

    stačí na vyvětrání oknem, když je potřeba

    Krátký průvan vymění vzduch dřív, než stihnou vychladnout stěny a podlaha.

  • 40–60 %

    vlhkost vzduchu, která je v bytě v pořádku

    Pod 40 % vysychá nos a krk. Nad 60 % roste riziko, že se vlhkost srazí na chladných místech a vznikne plíseň.

Jak na to

  1. Nechte větrání běžet pořád

    Větrání je navržené tak, aby běželo nepřetržitě. Když ho vypnete, nic neušetříte — jen se v bytě hromadí vlhkost a vydýchaný vzduch. V zimě ale dávejte pozor: mrazivý vzduch je suchý a větrání může byt přesušit. Když vlhkoměr ukáže méně než 40 %, uberte výkon o stupeň.

  2. Při vaření a sprchování výkon přidejte

    Vaření, sprchování, sušení prádla nebo návštěva — tehdy má smysl výkon přidat. Potom ho vraťte do běžné polohy.

  3. Nezakrývejte větrací otvory

    Skříň, závěs ani nalepený filtr nesmí zakrývat otvory ve stropě, kudy proudí vzduch. Větrání pak funguje hůř a je hlučnější.

  4. V zimě větrejte oknem krátce a naplno

    Když opravdu potřebujete otevřít okno, otevřete ho dokořán na pár minut, nejlépe proti jinému oknu. Trvale pootevřené okno nebo mikroventilace je nejdražší způsob větrání — a vzduch v bytě jím stejně nevyměníte.

  5. Na dovolenou větrání nevypínejte

    Stáhněte ho na nejnižší stupeň. Zavřený byt bez větrání vlhne, i když je prázdný. Vlhkost se uvolňuje ze zdí i z odpadů.

  6. Kupte si vlhkoměr

    Stojí pár set korun a je to jediný způsob, jak poznat, jestli je vzduch v bytě v pořádku. Pod 40 % uberte výkon o stupeň, nad 60 % ho přidejte. Výbor vyzkoušel tyto dva:

Čemu se vyhnout

  • Vypínat větrání „kvůli úspoře“. Hlavní větrací jednotka na střeše běží pro celý dům nepřetržitě. Zavřením přívodu vzduchu do bytu nic neušetříte, jen v bytě zůstane vlhkost a vydýchaný vzduch.
  • Topit větráním. Ohřívání vzduchu vyrobí z 1 kWh elektřiny nejvýš asi 3 kWh tepla, za nepříznivých podmínek i méně než 1 kWh. Podlahové topení v průměru 4 kWh. Byt topte podlahou, větrání je na výměnu vzduchu.
  • Nechat okno v zimě trvale pootevřené nebo na mikroventilaci.
  • Sušit prádlo v zavřené místnosti s vypnutým větráním.
  • Řešit suchý vzduch v zimě přidáním výkonu větrání. Studený venkovní vzduch je po ohřátí ještě sušší — správně je výkon naopak ubrat.
  • Zalepit větrací otvor v místnosti, kde vám vadí proudění vzduchu. Správně je upravit výkon, ne otvor ucpat.

Proč to funguje

Vzduch, který z bytu odchází, je teplý. Ve větrací jednotce předá většinu svého tepla čerstvému vzduchu, který jde dovnitř — a oba proudy se přitom nesmíchají. Dům tak dostane čerstvý vzduch a zaplatí jen malou část tepla, které by jinak uteklo oknem. Když ale zůstane okno otevřené, vzduch si najde kratší cestu. Jednotkou ho projde méně a nemá z čeho teplo vracet.

Co z toho má celý dům

Teplo ztracené větráním musí doplnit stejná čerpadla, která ohřívají teplou vodu. Zbytečné ztráty tak nestojí jen peníze. Ubírají i výkon, který v zimní špičce potřebuje celý dům.